Členové Unie malých a středních podniků ČR jsou znepokojeni problémy s čerpání EU fondů pro firmy

Poslední zprávy o zastavení 114 miliard v rámci operačního programu Podnikání a Inovace pro konkurenceschopnost, programu určeného pro české firmy, podniky znepokojuje.

„Samotná pozastavení programu OPPIK je řešitelný problém. Jedná se „pouze“ o pozastavení certifikace, to znamená zpětné proplácení peněz Bruselem České republice u projektů, které hradí rozpočet MPO. Firmy by tak „pouhé“ pozastavení nemuseli pocítit. Ale jen za podmínky, že problém zjištěný audity bude rychle vyřešen a také, že nedojde k dalším posunům výzev pro podniky. Harmonogram výzev z programu OPPIK se často posouvá o celé měsíce. Další zpožďování výzev je pro podniky nepřijatelné. Mohlo by ohrozit celý proces dočerpání prostředků ze zdrojů EU. Proto doufám, že MPO problém s pozastavením certifikace nepromítne do posunu výzev. Na to jsou firmy již alergické,“ uvedl místopředseda Unie malých a středních podniků ČR David Šeich.

Z bleskového průzkumu Unie malých a středních podniků mezi 300 firmami vyplývá, že firmy v první řadě vidí jako problém posouvání výzev (53% firem). Jako druhý významný problém vidí podniky obtížnost a nepředvídatelnost pravidel jednotlivých programů (32% firem). Mezi ostatní významné problémy firmy řadí zrušení státního Seed fondu, který MPO připravuje již od roku 2012, zatím bez výsledku.

„Problém, který firmy řadí na druhé místo je obtížnost a nepředvídatelnost pravidel programů. Tohoto problému se obává plných 32% firem. Závažnost tohoto tématu se opět ukázal při zpětném zpochybnění metodiky výkladu pravidel u 456 podniků, které přijaly dotaci z programu ICT (informační a komunikační technologie). Dopis, že do proplácených pozic z programu se nezapočítávají již dříve vytvořená pracovní místa, byl pro firmy, které projekty realizují již měsíce či roky, studenou sprchou. Dají se očekávat žaloby firem. Pokud došlo ze strany ministerstva k chybné interpretaci pravidel, je třeba se k problému postavit čelem a uhradit chybu z národních zdrojů,“ říká místopředseda Unie malých a středních podniků David Šeich.

Třetí problém zmiňovaný firmami je zrušení státního Seed fondu v gesci MPO. Tato komplikace se týká především technologických firem, které na spuštění Seed Fondu čekají již od roku 2013. V dubnu 2013 bylo zahájeno výběrové řízení na správce státního fondu, následně bylo po řadě peripetií v dubnu 2014 zrušeno. Byl přijat nový koncept a MPO vybralo vlastní management fondu. Následně po opakovaném výběrovém řízení na management byl projekt NIF (Národní inovační fond) definitivně ukončen.

„Od existence NIF se očekávala podpora start-upových projektů jako motoru inovací. Česká republika si technologické inovace zvolila ve všech svých strategických dokumentech jako prioritu. Firmy očekávaly, že NIF začne již ve druhém čtvrtletí letošního roku investovat do technologických firem, Namísto toho byl bez náhrady zrušen. Očekáváme od MPO rychlé náhradní řešení,“ shrnuje místopředseda Unie malých a středních podniků ČR David Šeich.

Návrh výjimky pro malé podnikatele: Místo #EET speciální účtenky od ministerstva

Ministerstvo financí již připravilo novelu zákona o evidenci tržeb, kterou mimo jiné reaguje na rozhodnutí Ústavního soudu, který část evidence v prosinci zrušil. Nově chce ministerstvo zavést výjimku (tzv. zvláštní režim) pro podnikatele s nízkými příjmy, kteří nejsou plátci DPH. Konkrétně by se týkala neplátců DPH, kteří nemají více než jednoho zaměstnance a zároveň jejich příjmy z evidovaných tržeb nepřesahují za posledních 12 kalendářních měsíců 200 000 korun a počet evidovaných tržeb za posledních 12 kalendářních měsíců nepřesahuje 500.

Tito podnikatelé by sice dostali výjimku z EET, ale evidenci by se úplně nevyhnuli. Museli by totiž využívat papírové účtenky poskytnuté ministerstvem financí a jednou měsíčně posílat finanční správě údaje o tržbách. Podnikatel by pak nesměl vydávat jiné účtenky než od ministerstva.

Více textu na:

https://www.podnikatel.cz/clanky/navrh-vyjimky-pro-male-podnikatele-misto-eet-specialni-uctenky-od-ministerstva/

Lednové setkání na zámku odstartovalo pravidelná networking setkávání členů, partnerů a hostů Unie MSP CR

Praha, 1. 2. 2018: Unie malých a středních podniků ČR z.s. odstartovala novoročním setkáním členů, partnerů a hostů spolku na zámku Panství Dlouhá Lhota další pravidelná networking setkávání podnikatelů pro rok 2018. Setkávání se pořádají za účelem navázání bližších obchodních kontaktů, předání si znalostí a zkušeností.

 

Setkání se uskutečnilo dne 31. ledna 2018 od 17 hodin v příjemném prostředí zámku Panství Dlouhá Lhota. Hosté si mohli prohlédnout historickou budovu zámku, kde byli ubytováni. Program setkání byl odstartován úvodní krátkou prezentací a diskuzí hostů u kulatého stolu, kde byly představeny hlavní okruhy aktivit spolku pro rok 2018 a nabídnuty možnosti do jejich aktivního zapojení. Program pak pokračoval tříchodovou večeří ve vyhlášené restauraci a ukončen byl ochutnávkou vína v místním vinném sklípku. Hosté se zde vzájemně informovali o chystaných projektech a záměrech a vyměnili si cenné obchodní zkušenosti v neformálním, příjemném prostředí zámeckého areálu.

 

Další setkání podnikatelů, partnerů a hostů je plánováno na začátku měsíce března v Praze. Detaily dalšího setkání budou upřesněny na stránkách.

116822122

Minimální zálohy OSVČ na sociální pojištění 2018 vzrostou o více než stovku

Minimální zálohy opět vzrostou

Nařízení vlády 343/2017 Sb., stanovilo od 1. ledna 2018 údaje o průměrné mzdě a z ní plynoucí redukční hranice pro výpočet důchodů v roce 2018. Stejně tak se z těchto údajů vychází při výpočtu minimálních a maximálních vyměřovacích základů a záloh pojistného osob samostatně výdělečně činných pro následující kalendářní rok. Všeobecný vyměřovací základ pro rok 2018 je stanoven na základě statistických údajů za rok 2016 a přepočítací koeficient je stanoven na základě statistických údajů za první pololetí roku 2017 a vyjadřuje nárůst průměrných mezd za toto období. Součin stanoveného všeobecného vyměřovacího základu z údajů za rok 2016 a koeficientu nárůstu za první pololetí 2017 je předpokládanou průměrnou mzdou za rok 2017, ze které se vychází pro stanovení důchodů v roce 2018

Více z textu zde:

https://www.podnikatel.cz/clanky/minimalni-zalohy-osvc-na-socialni-pojisteni-2018-vzrostou-o-vice-nez-stovku/

Velký rozcestník změn v roce 2018, které se dotknou podnikatelů

Daň z příjmů

Ačkoli byly některé změny, které přinesl daňový balíček, platné již pro rok 2017 (například vyšší daňové zvýhodnění na druhé a na třetí a každé další dítě), řada opatření začíná platit až letos.

Mění se podmínky uplatnění slevy na invaliditu

Až od zdaňovacího období 2018 se mění podmínky pro uplatnění slevy z titulu držitele průkazu ZTP/P a přiznání invalidity. Nově bude rozhodující okamžik jejich přiznání a ne okamžik vydání průkazu nebo pobírání invalidity, jako je tomu dnes. Změny se návazně projeví i při uplatnění zvýšené slevy na manželku a zvýšeném daňovém zvýhodnění.

Mění se limit pro srážkovou daň

Stejně tak až od příštího zdaňovacího období platí nový limit pro zdanění srážkovou daní. Pro příjmy ze závislé činnosti malého rozsahu (do 2500 Kč) se stanovuje obdobný daňový režim, který platí pro dohody o provedení práce v § 6 odst. 4 zákona o daních z příjmů, tj. budou podléhat srážkové dani ve výši 15 % a neprojeví se v obecném základu daně poplatníka daně z příjmů fyzických osob….

Více textu na:

https://www.podnikatel.cz/clanky/velky-rozcestnik-zmen-v-roce-2018-ktere-se-dotknou-podnikatelu/

Unie malých a středních podniků ČR podporuje projekt Ministerstva práce a sociálních věcí „Podpora rozvoje a implementace sociálně odpovědného veřejného zadávání“

Rozšíření odpovědného přístupu k zadávání veřejných zakázek mezi zadavateli je cílem projektu Ministerstva práce a sociálních věcí „Podpora rozvoje a implementace sociálně odpovědného veřejného zadávání“. Projekt podporuje i Unie malých a středních podniků ČR. Jde o to, aby ve veřejných zakázkách nebylo zohledňováno pouze běžně užívané kritérium nejnižší ceny, ale aby byla reflektována i konkrétní společenská, ekonomická nebo environmentální témata.

Může jít o podporu malých a středních podniků, podporu zaměstnávání osob znevýhodněných na trhu práce, získávání praxe či zvyšování dovedností, dodržování důstojných pracovních podmínek a bezpečnosti práce, zohledňování aspektů etického nakupování nebo také o snížení zátěže životního prostředí.

Zohledňování potřeb malých a středních podniků při zadávání veřejných zakázek je zakotveno ve směrnici EU o zadávání veřejných zakázek (2014/24/EU), a to zejména článcích 78 a 124. Zadávat veřejné zakázky dle principů (společensky) odpovědného veřejného zadávání umožňuje také zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, do kterého byla směrnice přenesena. Zadavatelé veřejných zakázek mohou udělat taková opatření, aby zpřístupnili zadávací řízení malým a středním firmám a zvýšili tak pravděpodobnost úspěchu těchto subjektů. Jedná se o konkrétní kroky vedoucí k dosažitelnosti podmínek veřejných zakázek pro MSP, vyváženosti kritéria ceny a kvality, zejména pak kroky vedoucí ke snížení administrativních nároků účasti v řízení, dělení veřejné zakázky na části, které mohou menší firmy snadněji plnit, využití dynamického nákupního systému nebo zlepšení komunikace s podnikatelskou komunitou.

Projekt Podpora rozvoje a implementace sociálně odpovědného veřejného zadávání (www.sovz.cz) poskytuje zdarma školení, materiály a konzultace veřejným zadavatelům, kteří mají zájem ať už o téma podpory malých a středních podniků ve veřejných zakázkách nebo o řešení jiné ekonomické, sociální či environmentální problematiky. Mimo jiné se v rámci projektu jednou ročně koná konference  o aktuálních trendech a praxi v odpovědném veřejném zadávání. Začátkem roku 2018 bude vycházet publikace o odpovědném zadávání určená dodavatelům veřejných zakázek (i těm potenciálním) a bude ke stažení na webu projektu. Více informací o možnostech podpory malých a středních podniků ve veřejných zakázkách najdete na stránkách: http://sovz.cz/temata/podpora-msp-v-zadavani-verejnych-zakazek/.

Náměty na zlepšení čerpání z praxe od podnikatelů, kteří přišli do styku se špatně nastaveným čerpáním dotací POVEZ II– Podpora odborného vzdělávání

Unie malých a středních podniků kritizuje nastavené podmínky čerpání dotace POVEZ II – Podpora odborného vzdělávání, které poskytuje MPSV a procesují jednotlivé úřady práce. Cílovou skupinou jsou malé a střední výrobní firmy. Dotace je zaměřena na vzdělávání především dělníků a rozděluje 1 – 1,5 Mld CZK ročně. Čerpala se úspěšně až do minulého období pod podobnými projekty se stejným názvem, nebo jako projekty „Vzdělávejte se pro růst“.

Po nových změnách v posledních 2 letech se čerpání výrazně zhoršilo, jelikož změny přinesly při čerpání v praxi negativní dopad pro podnikatele. Shromáždili jsme informace od několika firem, které se setkaly v praxi s těmito bariérami:

4 největší bariéry čerpání POVEZ II – Podpora odborného vzdělávání:

  1. Limit pro výběrové řízení byl snížen proti zákonu už na 400 000 CZK.

Problém je, že podle zákona má být VŘ (výběrové řízení) až od 2 mil., ale u této dotace se to zpřísnilo už na 400 tis CZK a tato povinnost je ukotvena v Obecných pravidlech pro OP Z (Operační program Zaměstnanost). Tím se zvýšila několikanásobně administrativní práce pro úředníky, podnikatele, agentury, pro všechny. Přičemž čerpaná částka je tak malá, že se to podnikatelům nevyplácí. Není možnost podvádění, jelikož z úřadů práce chodí na školení pravidelně kontroly. Podnikatel je schopen si vybrat dodavatele sám kvalitně. Je v jeho zájmu, aby školení mělo smysl, když uvolňuje pracovníky na hodiny z výroby.

Řešením by tedy mohlo být zvýšit limit pro VŘ nad 2 mil zakázky, dodržet zákon.

  1. Sčítání zakázek pro VŘ (výběrové řízení) v celém projektu POVEZ II – tj. cca v 7 letém období.

V minulém období platilo, že pokud podnikatel v jednom kalendářním roce dostal 1 mil. dotaci na vzdělání, musel dělat VŘ. Pokud ale další rok čerpal pouze 100 tis, tak další VŘ už dělat nemusel, to bylo rozumné.

Kritizovaná změna je, že se částky budou sčítat v celém 7letém období. Takže např. jeden rok bude podnikatel čerpat 2 mil. s VŘ, druhý rok zažádá pouze o 100 tis, ale stejně musí opět udělat VŘ v režimu „nad 2 mil.“. Je to neopodstatněná, zbytečná změna přidávající podnikatelům další administrativní práci.

ŘEŠENÍ – opět počítat částky zakázek pro účely VŘ po rocích zvlášť, jako to bylo v minulém období.

  1. Kriminalizace bez možnosti sjednání nápravy.

Proces je nesmírně složitý, mnoho administrativních kroků musí být splněno pro schválení a využití dotace na vzdělání. Při tomto množství je přirozené, že  podnikatelé mohou dělat i neúmyslné administrativní chyby. Úřad však zpřísnil reakce na chyby trestními oznámeními, kdy podnikatel je rovnou zván na policii a tam vysvětluje neúmyslnou chybu. Mnoho podnikatelů si proto čerpání této dotace raději rozmyslí.

ŘEŠENÍ – nastavit proces s těmito nástroji. Pokud se stane chyba tak,

a/ zavolat/napsat a požádat o opravu

b/ upozornit na pokutu v případě překročení lhůty

c/ pokuta

  1. Přístup úředníků.

Úředníci bohužel v mnoha případech v praxi nerozumí metodice a ani problematice VŘ a proto žadatele varují před částkami vyššími než je 400 tis Kč, aby nemuselo proběhnout VŘ. Úkolem úřadu práce je totiž posoudit (stanoveno metodikou), jestli bylo VŘ provedeno správně, a to je pro mnohé z úředníků komplikované. Proto nejasnosti a i drobné chyby, které se dají ihned uvést na pravou míru či opravit, řeší raději blokací a zákazem školení. Díky tomu se dotace drolí na malé zakázky po 100 tis Kč. Administrativa je ale pořád stejně náročná.

ŘEŠENÍ – trénovat přístup úředníků a hlavně proškolit úředníky v potřebných znalostech, neboť poskytují službu podnikatelům, kteří zaměstnávají pracovník se vším rizikem a starostmi a tím pomáhají úřadu práce snižovat nezaměstnanost. Chyby se dějí, vždy je nutné počítat s lidským chybovým faktorem a úředníci by měli mít za úkol pomáhat chyby odstranit a ne trestat. Zodpovědnost za výběrové řízení nechat na žadateli a posouzení výběrového řízení na kompetentním orgánu kdykoliv během povinného období.

4. Neexistence hromadného podávání žádostí pro celorepublikové firmy, které podávají do 2 a více krajů zároveň.

V České republice je relativně hodně firem, které mají pobočky nejen v jednom kraji, ale třeba až v 10 krajích. Neexistuje však možnost hromadného jednotného podání, proto se musí žádost podat např. 10x, a pak o tom rozhoduje 10 úřednic. V těchto případech vyniknou rozdíly mezi jednotlivými ÚP jak jednotlivými názory, tak koordinací termínů či požadavky.

V praxi to probíhá tak, že zaměstnavatel naplánuje školení pro např. 3 skupiny lidí z celé ČR a toto školení musí pro účely žádosti rozdělit podle toho, odkud jeho lidé jsou (např. 3 lidé jsou z Brna – žádá o poměrnou část Brno, 2 jsou z Olomouce, žádá o poměrnou část Olomouc atd.)

Každá žádost má svoje přílohy, svoje bezdlužnosti a svoje podpisy. V některých situacích se dostanete až na 100 podpisů. Je-li schváleno, nastává druhá část– do každého kraje musíte vyrobit speciální harmonogramy a jiné přílohy pro konkrétní lidi. Skupiny sice máte 3, ale pokud jsou lidé z 11 krajů, vyrábíte 11 harmonogramů. Objem dokumentů a podpisů je opět enormní. Dále pokračujete podpisem Dohod s Úřadem práce. Úřady práce vyžadují osobní podpis – takže „podepisovači“ mají dvě možnosti – dají někomu plnou moc, což v některých případech z různých důvodů nechtějí, nebo si udělají road show po ČR a celé to objedou. Na každém ÚP absolvují totéž – podepíší stejný dokument.

Je to „ každý pes, jiná ves“, nedává to smysl, je to obrovská ztráta času, neefektivní a stejně se to nakonec nepovede, protože než to schválí poslední, tak to u první propadne. ÚP to „lišácky“ vyřešil v 3.vlně tak, že znemožnil podávání více než 5 aktivit, takže pokud máte 3 skupiny lidí v 11 krajích, máte smůlu, dotace pro vás prostě není.

ŘEŠENÍ- zavést hromadné podávání a schvalování žádostí pro větší firmy, které podávají žádosti do dvou a více krajů.

 

 

 

Jak je to s DPH, když firma poskytuje služby mimo země EU?

Jsme česká firma, plátci DPH a chceme poskytovat konektivitu k internetu do země mimo EU. Fakturovat budeme zahraniční firmě. Bude fakturace s DPH, nebo bez DPH? A bude částka vstupovat do přiznání k DPH a na jaký řádek?

Pokud jde o uvedenou službu, při jejím poskytování osobě povinné k dani (podnikatelskému subjektu) bude místo plnění určeno dle základního pravidla, tj. dle § 9 odst. 1 zákona o DPH. To znamená, že jde o službu s místem plnění v zemi sídla odběratele. Z hlediska uplatňování DPH v tuzemsku se nejedná o předmět české DPH. Budete vystavovat faktury bez DPH, ale rovněž budete uvádět dané plnění do ř. 26 daňového přiznání.

Jiná (ovšem výjimečná) situace by nastala, pokud by váš odběratel byl zároveň registrován jako plátce DPH v tuzemsku (u českého FÚ) a ZÁROVEŇ ke skutečnému užití nebo spotřebě služby by docházelo taktéž v tuzemsku. Potom by šlo a tuzemské zdanitelné plnění, fakturovali byste včetně DPH a plnění by se uvádělo do ř. 1 DP.

Text informací zde:

https://www.podnikatel.cz/clanky/jak-je-to-s-dph-kdyz-firma-poskytuje-sluzby-mimo-zeme-eu/

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu, ve znění pozdějších předpisů

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu, ve znění pozdějších předpisů. Navrhovatelem zákona je Ministerstvo pro místní rozvoj. Tento zákon zasáhne do současného podnikání v oblasti cestovního ruchu. Návrh zákona předpokládá, že cestovní kanceláře budou povinny hradit příspěvky do garančního fondu. U prodeje zájezdů se tak bude jednat jen o minimální dodatečný náklad. Pro garanční fond není nutné uvažovat extrémně obezřetnou variantou nepostačitelnosti – jako např. jedenkrát za 200 let (s touto hranicí pracuje regulace v pojišťovnictví Solvency II). Příspěvek tak bude představovat jen minimální dodatečný náklad. Pro zprostředkovatele spojených cestovních služeb půjde o novou regulaci a tudíž i o nové náklady finanční a časové.

text návrhu zákona zde:

http://www.psp.cz/doc/00/13/28/00132895.pdf

Nové prohlášení k dani

Očekávaný nový vzor tiskopisu Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti je zveřejněn. Použije se poprvé od roku 2018. Jednou ze změn z takzvaného daňového balíčku (novela zákona o daních z příjmů) je možnost učinit daňové prohlášení k dani elektronicky. Z toho důvodu byl vydán nový tiskopis Prohlášení poplatníka z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti vzor číslo 26. Prohlášení bude možné i nadále činit dosavadním způsobem, tj. předkládat tiskopis v listinné podobě, ale nově také v elektronické formě (případně kombinací obou). Správce daně bude rovněž akceptovat předepsané doklady k prokazování nároku na odečet nezdanitelných částí základu daně, slev na dani a daňového zvýhodnění v elektronické podobě. K elektronickému prohlášení k dani by měli zaměstnavatelé stanovit např. vnitřním předpisem organizace bližší podmínky, za kterých takto mohou zaměstnanci učinit…

text prohlášení zde:

https://www.podnikatel.cz/clanky/nove-prohlaseni-k-dani-pisemne-elektronicky-a-maximalne-na-rok/